Až čtvrtina lidí v kómatu by ve skutečnosti mohla být při vědomí

Představte si, jaké to musí být, když si všichni myslí, že jste v kómatu, zatímco vy vnímáte, co se okolo vás děje, ale nejste schopni se pohnout. Tzv. syndrom uzamčení (locked-in syndrome), který byl dosud považován za velmi vzácnou neurologickou poruchu, se vyznačuje kompletní ztrátou hybnosti při zachovaném vědomí. Podle nové mezinárodní studie je zřejmě mnohem častější, než jsme předpokládali.

Studie nedávno publikovaná v New England Journal of Medicine zkoumala mozkovou aktivitu 353 lidí s poraněním mozku, z nichž 68 % nebylo schopno reagovat na žádný ze standardně používaných testů vědomí (např. žádost o „palec nahoru“). Vědci u všech provedli nejméně 1 vyšetření mozkové aktivity pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI) nebo elektroencefalografie (EEG). Během vyšetření byli bezvědomí pacienti požádáni, aby si představili sami sebe, jak vykonávají určitou pohybovou aktivitu. Příkazy byly nemocným opakovány nepřetržitě po dobu 15–30 sekund, poté nastala minutová přestávka a nové opakování (celkem 6–8×).

Přibližně 25 % fyzicky neresponzivních pacientů, o některých z nichž se soudilo, že se nacházejí v kompletně vegetativním stavu, vykazovalo po celou dobu vyšetření známky mozkové aktivity. Pravděpodobnost, že tito pacienti vnímají své okolí, je tedy velká, což znamená, že bychom měli přehodnotit, jak se o ně staráme a kdy (nebo jestli vůbec) by měli být odpojeni od podpory životních funkcí.^{1, 2}

Bereme stejně vážně bolest žen i mužů?

Rozsáhlá analýza dat téměř 22 tisíc pacientů, kteří navštívili pohotovost v USA nebo Izraeli s nespecifickou bolestí bez zjevné příčiny (například s bolestmi hlavy), ukázala, že zdravotnický personál vnímá bolest u žen jinak než u mužů. Ženy měly o 10 % nižší pravděpodobnost, že budou požádány o zhodnocení intenzity své bolesti na numerické škále od 1 do 10, což je rutinně používaný jednoduchý nástroj pro vyhodnocení intenzity bolesti a nasazení odpovídající léčby. Po úvodní triáži ženy čekaly na vyšetření lékařem v průměru o 30 minut déle a měly nižší pravděpodobnost, že jim bude poskytnuta medikace pro tlumení bolesti. Tento trend byl konzistentní bez ohledu na pohlaví ošetřujícího zdravotníka.

Izraelští vědci dále požádali vzorek 109 zdravotníků o zhodnocení klinického případu osoby s těžkou bolestí zad. Anamnéza a popis případu byly identické, lišilo se pouze pohlaví fiktivního pacienta. Zdravotníci konzistentně připisovali vyšší skóre intenzity bolesti pacientovi mužského pohlaví. Jedním z důvodů této systematické chyby by pravděpodobně mohla být neměřitelnost intenzity bolesti. Lékař se při rozhodování musí zcela spoléhat na informace od pacienta, což poskytuje prostor podvědomým předsudkům.^{3, 4}

Trable s TikTokem: Skákání od videa k videu nudu ve skutečnosti zvyšuje

Když se nudíme, často vytáhneme svůj chytrý telefon a sjíždíme videa na sociálních sítích. Psychologové z Torontské univerzity ale zjistili, že rychlé přepínání mezi videy a přeskakování těch nezajímavých po pár sekundách ve skutečnosti nudu zvyšuje.

Série 7 experimentů se zúčastnilo více než 1200 lidí, kteří konzistentně věřili, že přepínání mezi krátkými on-line videy jim uleví od nudy. Ukázalo se však, že pokud místo toho byli donuceni sledovat jedno 10minutové video, byli na jeho konci mnohem méně znudění. Také udávali, že toto sledování jim poskytlo větší uspokojení, více je vtáhlo do děje a mělo pro ně větší význam než přeskakování mezi krátkými klipy nebo zrychlené sledování delšího videa. Pokud si tedy chcete sledování videí opravdu užít, dopřejte si na ně pro změnu více času a soustředění.^{5, 6}

Tak já to třikrát opíšu a originál založím

Zdá se, že savčí mozek používá chytrý systém pro zálohování vzpomínek. Tým švýcarských biologů zjistil, že myší hippokampus, oblast klíčová pro učení se prostřednictvím zkušeností, uchovává několik paralelních „kopií“ jednotlivých vzpomínek. Využívá přitom nejméně 3 odlišné sady neuronů. Tzv. časně vytvořené neurony, které se během embryonálního vývoje objevují jako první, tvoří vzpomínky, jež jsou zpočátku slabé a těžko vybavitelné, ale postupem času zesilují. Naopak stejná vzpomínka uložená pozdně utvořenými neurony je zpočátku silná, ale postupně slábne, až se stane zcela nevybavitelnou. Třetí skupina neuronů vytvořených přibližně v polovině gravidity uchovává časově stabilní kopii vzpomínky.

Tento systém mozku umožňuje flexibilitu a dynamiku při ukládání vzpomínek. Pokud se podaří přenést poznatky o tom, jak se vzpomínky v mozku tvoří a modifikují, z myší na lidi, mohli bychom být časem schopni například pomoci lidem s posttraumatickou stresovou poruchou lépe zvládat vliv traumatických zážitků.^{7, 8}

(este)

Zdroje:
1. Bodien Y. G., Allanson J., Cardone P. et al. Cognitive motor dissociation in disorders of consciousness. N Engl J Med 2024 Aug 15; 391 (7): 598–608, doi: 10.1056/NEJMoa2400645.
2. Nowogrodzki J. One-quarter of unresponsive people with brain injuries are conscious. Nature2024 Aug 14, doi: 10.1038/d41586-024-02614-z [Epub ahead of print].
3. Guzikevits M., Gordon-Hecker T., Rekhtman D. et al. Sex bias in pain management decisions. Proc Natl Acad Sci USA 2024 Aug 13; 121 (33): e2401331121, doi: 10.1073/pnas.2401331121.
4. Tozer L. Data reveal how doctors take women’s pain less seriously than men’s. Nature 2024 Aug 5, doi: 10.1038/d41586-024-02547-7 [Epub ahead of print].
5. Tam K. Y. Y., Inzlicht M. Fast-forward to boredom: How switching behavior on digital media makes people more bored. J Exp Psychol Gen 2024 Aug 19, doi: 10.1037/xge0001639 [Epub ahead of print].
6. Herring M. TikTok troubles: Swiping through online videos is boring, not a boredom-buster. ScienceAdviser, 2024 Aug 19. Dostupné na: www.science.org/content/article/scienceadviser-tiktok-adding-your-boredom-not-alleviating-it-study-says
7. Kveim V. A., Salm L., Ulmer T. et al. Divergent recruitment of developmentally defined neuronal ensembles supports memory dynamics. Science 2024 Aug 16; 385 (6710): eadk0997, doi: 10.1126/science.adk0997.
8. Wilcox C. The brain stores three copies of every memory. ScienceAdviser, 2024 Aug 20. Dostupné na: www.science.org/content/article/scienceadviser-regularly-bites-more-it-can-chew