Physioplus https://physioplus.sk Centrum fyzioterapie a vzdelávania Mon, 14 Apr 2025 06:25:57 +0000 sk-SK hourly 1 https://i0.wp.com/physioplus.sk/wp-content/uploads/2015/11/cropped-Physio8-jpg.jpg?fit=32%2C32&ssl=1 Physioplus https://physioplus.sk 32 32 122082582 Ponuka práce https://physioplus.sk/2025/04/14/ponuka-prace/ https://physioplus.sk/2025/04/14/ponuka-prace/#respond Mon, 14 Apr 2025 06:25:53 +0000 https://physioplus.sk/?p=30011 Read more →

]]>
Sanatórium Dr. Duhra n.o., Tatranská Polianka hľadá do svojho respiračného tímu fyzioterapeuta

Požiadavky na zamestnanca: vhodné aj pre absolventa, ponúkame vstupné zaškolenie, kurzy a supervíziu v oblasti respiračnej fyzioterapie

Podmienky práce: 7:30 – 15:00,

nástup od mája 2025

Plat: tabuľkový

Pracovná činnosť: Kompletná rehabilitačná starostlivosť o respiračného pacienta: metódy respiračnej fyzioterapie, manuálnej terapie a pohybovej liečby, hygiena dýchacích ciest. Aplikácie  balneologických procedúr. základných stereotypov,outdoorové tréningové aktivity:  technika Vertical Walkingu….

]]>
https://physioplus.sk/2025/04/14/ponuka-prace/feed/ 0 30011
Camino https://physioplus.sk/2025/01/27/camino/ https://physioplus.sk/2025/01/27/camino/#respond Mon, 27 Jan 2025 17:20:36 +0000 https://physioplus.sk/?p=28681 Read more →

]]>
rozoznávame tri druhy chôdze:

  1. prechádzka
  2. túra
  3. putovanie

prinášam krátku osobnu upútavku k moôjmu putovaniu k jubilejnemu roku: PUTUJME S NÁDEJOU

]]>
https://physioplus.sk/2025/01/27/camino/feed/ 0 28681
termíny kurzov jar 2025 https://physioplus.sk/2025/01/22/terminy-kurzov-jar-2025/ https://physioplus.sk/2025/01/22/terminy-kurzov-jar-2025/#respond Wed, 22 Jan 2025 13:41:09 +0000 https://physioplus.sk/?p=28603 Read more →

]]>
NeuroMuskuloSkeletálna diagnostika a terapia

NMS D 13-15.2.2025

NMS C 13-15.3.2025

NMS B 3-5.4.2025

NMS A 24-26.4.2025 prijmame prihlášky


Respiračná fyzioterapia

RFT C 9-10.5.2025 RFT v intenzívnej starostlivosti

RFT A. 23-24.5.2025 prijímame prihlášky

RFT D 11-13.6.2025 odborná stáž 


Neurálna mobilizácia

NMT A december 2025

 

 

 

]]>
https://physioplus.sk/2025/01/22/terminy-kurzov-jar-2025/feed/ 0 28603
humor https://physioplus.sk/2024/12/26/humor/ https://physioplus.sk/2024/12/26/humor/#respond Thu, 26 Dec 2024 10:18:24 +0000 https://physioplus.sk/?p=28170 Read more →

]]>

How Humor Takes the Edge off Hard Times

When life feels difficult, humor can be a coping mechanism that relieves stress and offers the breathing room to keep going, scientists say

Illustration of comedy and tragedy theater masks on reflective background

“There is this autopilot, unconscious way that many people engage humor without thinking about it,” says Steven Sultanoff, a clinical psychologist and an adjunct professor at Pepperdine University. “It is a strategic coping mechanism, but it’s not a conscious one.”

To psychologists, a coping mechanism is any kind of behavior or thought someone uses to deal with stress, says Janet Gibson, a psychologist and a professor emerita at Grinnell College. Not all of these strategies are beneficial, she notes: drinking or binge eating, for example, are more dangerous coping mechanisms.

But humor is indeed a powerful way of handling stressors, which “activate how we feel, how we think, how we act—and our physiology,” Sultanoff says. Humor does exactly the same things, just in a different direction.

 

Stress may make someone feel anxious or angry; humor replaces that feeling with a moment of joy, lightness, surprise or connection. In many situations, “when you’re experiencing humor, you cannot experience distressing emotions,” Sultanoff says. “These emotions dissolve.” Stress may also narrow someone’s thinking about a situation, whereas humor taps into creativity that can enable a perspective shift.

And of course, there’s the physical embodiment of humor: laughter. With it comes better breathing, muscle relaxation and a higher pain tolerance, potentially caused by the release of endorphins. “The stress is there; you just don’t feel it as much,” Gibson says.

Humor is, moreover, inherently social. “We crave connection, especially when we are feeling heightened levels of stress,” says Michele Tugade, a psychologist at Vassar College.

Of course, humor isn’t foolproof: making the wrong joke the wrong way is just as likely to increase stress and disconnection. “Mean-spirited or disparaging humor actually causes people to be further apart and increases division,” Tugade says.

 

The point is not to never feel difficult emotions, Tugade says. “Stress is there for a reason, and it’s to call your attention to a problem that needs to be solved,” she says. “When you experience a negative emotion like sadness or anger or frustration, it’s important to recognize why that’s there.” Turning to humor too soon may prevent someone from processing emotions in a healthy way, increasing stress rather than decreasing it, she adds.

Instead consider expressing humor in moderation and as a moment of relief amid a seemingly constant onslaught of grim headlines and hard feelings. “You’re not denying that there is some trouble in the world and there’s great despair and grief,” Tugade says. “It’s giving yourself a break. And we all need a little break.”

]]>
https://physioplus.sk/2024/12/26/humor/feed/ 0 28170
hudba – tanec – čas https://physioplus.sk/2024/12/22/hudba-tanec-cas/ https://physioplus.sk/2024/12/22/hudba-tanec-cas/#respond Sun, 22 Dec 2024 07:37:21 +0000 https://physioplus.sk/?p=28083 Read more →

]]>
zdroj:

Proč při poslechu některé muziky prostě musíme tančit?

 

Tanec do rytmu hudby je činnost společná celému lidskému druhu. Proč se ale někdy téměř nedokážeme nutkání ke spontánnímu tanci ubránit? Co se v našem mozku děje?

 

Jak se chytá rytmus?

Tanec vyžaduje synchronizaci pohybu s rytmem hudby. Pocit, že jsme „chytili rytmus“ (groove)spouštíme aktivitu oblastí v mozku, jež souvisejí s motorickou aktivitou a také s uspokojením. I když se nehýbeme, vnímáme časově strukturovaného rytmu vede k aktivitě v motorických nervových drahách. Ta souvisí se způsobem, jakým náš mozek odhaduje čas a předpovídá, co nastane, aby mohl lépe optimalizovat zpracování sluchových podnětů.

Nepředvídatelnost do muziky přinášejí synkopy – rytmické útvary, které ozvláštňují Pravidelně rytmus. Čím víc je hudba synkopovaná, tím méně dokážeme předpovídat rytmus následujících taktů. Výzkumný tým z francouzské univerzity Aix-Marseille přišel s hypotézou, že právě změna rytmických vlastností je to, co v nás spouští nutkání pohybovat se v souladu s hudbou.

Synkopa sem, synkopa tam…

Aby tuto hypotézu otestovali, připravili vědci celkem 12 krátkých melodií o frekvenci 2 Hz, tedy 120 úderů za minutu, což je velmi často využívané tempo. Každá z melodií pak měla 3 rytmické varianty s různou synkopací, ale beze změny základního rytmu či jiných hudebních vlastností.

Tyto melodie pak pouštěli celkem 66 dobrovolníků, kteří hodnotili, jak moc se jim na danou melodii chce tancovat. vždy se, že rytmus se střední úrovně synkopace vyvolává silnou touhu k pohybu, pravidelně pravidelně nebo naopak velmi nepředvídatelný rytmus k tanci nespouštěl.

Také se ukázalo, že pocit „chycení rytmu“ souvisí se základním rytmem. Celkem 14 dobrovolníků mělo poklepávat prstem do rytmu tanečního kroku, který si k dané melodii představovali. zemřel ve všech případech lidé poklepávali s frekvencí 2 Hz, tedy v základním rytmu doprovodu, nikoliv v rytmu melodie.

Co na to mozek?

Aby lépe pochopili, jak mozek odvozuje od melodie taneční pohyby, měřili vědci u 29 dobrovolníků pomocí magnetoencefalografie mozkové aktivity při poslechu hudby. Následná analýza ukázala, že oblast mozkové kůry odpovědná za zpracování sluchových podnětů (takzvaný auditní kortex) primárně sleduje rytmus melodie.

Koordinátorem nervové dynamiky nutné jak pro časovou predikci sluchových vjemů, tak pro plánování a vykonání pohybu, je levý senzomotorický kortex. Tato oblast se podle aktuálních výzkumů považuje za základ senzomotorické integrace nutné pro vnímání nejen hudby, ale i řeči.

Vnímání času

„Naše modely naznačují, že při střední úrovni synkopace je náš mozek stále schopen z melodie získat pravidelný rytmus. Zdá se, že se mozek v podstatě snaží předpovědět nadcházející takty v synkopách melodie. je impulz k tanci,“ říká k výsledkům výzkumu vedoucího týmu, neurovědce svého Benjamina Morillona.

Hlavní výzkumnou motivací dr. Morillona přispívá k pochopení, jak lidé vnímají čas a také, jak nám motorický systém pomáhá rozpoznávat časové vzorce a předpovídat budoucí události. „Fascinuje mě náš chybějící systém věněný vnímání času. Máme specializované soustavy pro zpracování zvukových a světelných podnětů, ale vnímání času zatím není objasněné.“

Zdroje:
1. Zalta A., Large EW, Schön D., Morillon B. Neurální dynamika prediktivního časování a motorického zapojení při poslechu hudby. Sci Adv 8. března 2024; 10 (10): eadi2525, doi: 10.1126/sciadv.adi2525.
2. Von Hopffgarten A. Proč některé písně nutí každého tančit. Scientific American , 26. března 2024 Dostupné na: www.scientificamerican.com/article/why-some-songs-makes-everyone-want-to-dance
3. Proč nás hudba přiměje tančit? Aix-Marseille Université, 5. dubna 2024. Dostupné na: https://infuse.univ-amu.fr/en/discoveries/music-make-us-want-dance

 

]]>
https://physioplus.sk/2024/12/22/hudba-tanec-cas/feed/ 0 28083
chôdza do schodov https://physioplus.sk/2024/12/20/chodza-do-schodov/ https://physioplus.sk/2024/12/20/chodza-do-schodov/#respond Fri, 20 Dec 2024 07:27:29 +0000 https://physioplus.sk/?p=28081 Read more →

]]>
zdroj: proLékaře.cz / Novinky

Chůze do schodů pomáhá prodloužit život a vyhnout se srdečním chorobám

17. 12. 2024
 

Na letošním jarním kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) věnovaném preventivní kardiologii byla mimo jiné prezentována metaanalýza, která nabízí obrázek o tom, jak srdce, cévy i celé naše tělo profitují z rozhodnutí vyjít schody, místo abychom se svezli výtahem nebo po eskalátoru.

 

Nižší riziko úmrtí

I drobná pohybová aktivita, jako je chůze do schodů, může mít velký přínos pro zdraví. Alespoň to vyplývá z výsledků metaanalýzy, do níž byly zahrnuty nejlepší dostupné důkazy k tématu (bez ohledu na počet zdolaných poschodí či rychlost chůze). Jednalo se o 9 studií s úhrnným počtem 480 479 účastníků s mediánem doby sledování 14 let.

Studijní populace se neomezovaly jen na zdravé jedince, ale byl v nich zkoumán vliv chůze do schodů i u těch, kteří měli v anamnéze infarkt myokardu nebo onemocnění periferních tepen.

V porovnání s jedinci, kteří aktivní zdolání pater nevyužili, byla chůze do schodů spojena s 24% snížením rizika úmrtí z jakékoliv příčiny (relativní riziko [RR] 0,76; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,620,94; p = 0,01) a o 39 % nižší pravděpodobností úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, včetně úmrtí na infarkt myokardu, srdeční selhání a cévní mozkovou příhodu (CMP) (RR 0,61; 95% CI 0,48–0,79; p = 0,002). Závěry metaanalýzy zatím nebyly publikovány v odborném tisku, neprošly tedy standardním recenzním řízením.

Výhody oproti obyčejné chůzi

Jistě vás napadá, proč jsou zdravotní přínosy chůze do schodů tak významné, přestože jde o drobnou aktivitu. Chůze do schodů je obzvlášť účinným pohybem, protože se u něj pracuje s váhou vlastního těla a je třeba do ní zapojit několik svalových skupin, včetně kvadricepsů, hamstringů, hýžďových a lýtkových svalů.

Představuje typ odporového tréninku, který pomáhá udržet svalovou hmotu, což je zásadní pro metabolické zdraví a regulaci koncentrace glukózy v krvi. Krátký úsek vysoce intenzivního úsilí navíc dokáže zlepšit kardiorespirační kondici zapojením srdce a plic.

Ač jde o přerušovaný pohyb, ukázalo se, že chůze do schodů dokáže zvýšit maximální množství kyslíku, které je tělo schopno dodat pracujícím svalům při fyzické zátěži (VO2max), což je klíčový marker kardiovaskulární kondice.

V tomto ohledu má zjevné výhody i oproti obyčejné chůzi, což je další velmi populární typ aktivity, protože se při ní dosahuje vyšší tepové frekvence, aniž by toto zvýšení bylo nebezpečné. Představuje také funkční pohybový vzorec, který zlepšuje rovnováhu, koordinaci a mobilitu.

Výjimečností chůze do schodů tedy je, že se při ní kombinuje odporové a kardiovaskulární cvičení. Simultánně se při ní zapojují jak srdce a plíce, tak svaly. Tento duální benefit je pravděpodobně důvodem, proč má chůze do schodů vliv na prodloužení života.

Začít pomalu a postupně zvyšovat zátěž

Jak zapracovat chůzi po schodech do svého každodenního života? Jako u jiných pohybových a silových aktivit se doporučuje začít pomalu a postupně zvyšovat jejich frekvenci a trvání.

Například místo eskalátoru to vzít po schodech, i když je to jenom jedno poschodí. Příště můžete zvýšit rychlost chůze nebo třeba vynechat další eskalátor. Případně jet do nižšího patra, než je cílové, a postupně výtah vynechat zcela. Stanovit si cíl, například vyjít určitý počet schodů za den nebo týden, nám může poskytnout motivaci. Je také důležité poslouchat naše tělo a dělat si potřebné přestávky nebo uzpůsobit intenzitu aktivity.

Kardiovaskulární onemocnění jsou do značné míry preventabilní i díky drobným typům aktivit, jako je chůze do schodů. Přesto více než 1 ze 4 dospělých nedosahuje doporučených úrovní fyzické aktivity. Na základě výsledků metaanalýzy je tedy žádoucí, abychom chůzi do schodů zakomponovali do svého každodenního režimu. Podle všeho to vypadá, že platí pravidlo, které je ovšem třeba ještě v dalších studiích ověřit, že čím více schodů, tím větší přínos pro zdraví a dlouhověkost.

V oblasti kardiovaskulárního zdraví se počítá každý drobný pohyb a největší účinek má změna z ničeho na něco. Jak radí většina trenérů, důležité je najít si aktivitu, která nám bude vyhovovat nejvíce. Možná je chození do schodů právě tím jednoduchým pohybem, který bude přijatelný a udržitelný právě pro vás nebo vaše pacienty.

Zdroje:
1. Paddock S., Veerni R., Bhalraam U. et al. Evaluating the cardiovascular benefits of stair climbing: a systematic review and meta-analysis. ESC Preventive Cardiology, 2024 Apr 26. Dostupné na: https://esc365.escardio.org/presentation/279143
2. Climb stairs to live longer. European Society of Cardiology, 2024 Apr 26. Dostupné na: www.escardio.org/The-ESC/Press-Office/Press-releases/Climb-stairs-to-live-longer
3. Curley B. Climbing stairs may improve heart health, promote longevity. Medical News Today, 2024 Apr 26. Dostupné na: www.medicalnewstoday.com/articles/climbing-stairs-may-improve-heart-health-promote-longevity

]]>
https://physioplus.sk/2024/12/20/chodza-do-schodov/feed/ 0 28081
placebo a bolesť https://physioplus.sk/2024/12/13/placebo-a-bolest/ https://physioplus.sk/2024/12/13/placebo-a-bolest/#respond Fri, 13 Dec 2024 07:07:29 +0000 https://physioplus.sk/?p=27973 Read more →

]]>
O krok blíže k pochopení efektu placeba při léčbě bolesti
O kousek dál se zřejmě v poznání placebo efektu u bolesti dostali neurovědci z USA. Své poznatky nedávno publikovali v časopisu Nature. Otevírá se tak možnost ovlivnit jimi popsanou dráhu kontroly bolesti prostřednictvím léků či neurostimulací.
 

Prokázaný účinek placeba

Že efekt placeba funguje, dokládá reálný život i dvojitě zaslepené randomizované klinické studie. Jeho princip nicméně není ještě zcela osvětlen. Výzkumníci ze Severokarolinské univerzity v Chapel Hillu a jejich kolegové z několika dalších amerických univerzit objevili dráhu kontroly bolesti, která spojuje rostrální oblast přední cingulární kůry přes Varolův most v mozkovém kmeni až dozadu k mozečku.

Chápání biologických základů úlevy od bolesti při placebové analgezii, tedy v situaci, kdy pozitivní očekávání pacientů postačuje, aby se cítili lépe, podle autorů pochází ze zobrazovacích studií mozku, které však nebyly dostatečně přesné na to, aby ukázaly, co se v daných oblastech mozku skutečně děje.

Využitelnost u člověka

 Rovněž pozorovaný analgetický efekt založený na očekávání úlevy sdílí klíčové rysy s placebovou analgezií u člověka, což podle autorů výše přiblížené studie umožňuje modelování a zkoumání placebové analgezie 

„Všichni víme, že potřebujeme lepší způsoby léčby chronické bolesti, zejména léčby bez nežádoucích účinků a návykovosti. Myslíme si, že naše zjištění otevírají dveře k zaměření se na tuto novou dráhu, aby lidé mohli být léčeni jinak, ale potenciálně účinněji, uvedl spoluautor práce dr. Grégory Scherrer.

   

celý článok: https://www.prolekare.cz/novinky/vedci-z-usa-prispeli-k-pochopeni-efektu-placeba-pri-lecbe-bolesti-139324?utm_source=vlastovka-51-11879&utm_medium=email&utm_campaign=section-70

Zdroje:
1. Chen C., Niehaus J. K., Dinc F. et al. Neural circuit basis of placebo pain relief. Nature 2024 Aug; 632 (8027): 1092–1100, doi: 10.1038/s41586-024-07816-z. 
2. University of North Carolina Health Care. Neuroscientists discover brain circuitry of placebo effect for pain relief. ScienceDaily, 2024 Jul 24. Dostupné na: www.sciencedaily.com/releases/2024/07/240724123119.htm

]]>
https://physioplus.sk/2024/12/13/placebo-a-bolest/feed/ 0 27973
neuropatická bolasť https://physioplus.sk/2024/12/09/neuropaticka-bolast/ https://physioplus.sk/2024/12/09/neuropaticka-bolast/#respond Mon, 09 Dec 2024 15:44:40 +0000 https://physioplus.sk/?p=27935 Read more →

]]>
klasifikačné kritéria pre definíciu neuropatickej bolesti

https://www.youtube.com/watch?v=mVxA_8U4ekE

]]>
https://physioplus.sk/2024/12/09/neuropaticka-bolast/feed/ 0 27935
malý kvíz : LBP (en) https://physioplus.sk/2024/11/13/maly-kviz-lbp-en/ https://physioplus.sk/2024/11/13/maly-kviz-lbp-en/#respond Wed, 13 Nov 2024 07:28:49 +0000 https://physioplus.sk/?p=27591 Read more →

]]>
https://lowbackpaincommunication.com/?utm_source=email&utm_medium=ttt&utm_campaign=5Nov2024

]]>
https://physioplus.sk/2024/11/13/maly-kviz-lbp-en/feed/ 0 27591
aktívne dochádzanie https://physioplus.sk/2024/11/11/aktivne-dochadzanie/ https://physioplus.sk/2024/11/11/aktivne-dochadzanie/#respond Mon, 11 Nov 2024 06:37:34 +0000 https://physioplus.sk/?p=27589 Read more →

]]>
Zdroj: Prolekare.cz

Skotská studie upřesnila zdravotní benefity aktivního cestování za prací a studiem

4. 11. 2024
 

V celé Evropě se v posledních letech intenzivně finančně podporuje aktivní cestování za zaměstnáním a studiem. Tyto investice jsou kromě prospěšnosti pro klima většinou odůvodněny jeho obecnou zdravotní prospěšností oproti jeho neaktivním alternativám, ale konkrétní dlouhodobá zdravotní data obvykle dokládána nejsou nebo pouze omezeně. Chybějí zejména ta, z nichž by byl patrný rozpad na docházení a dojíždění na kole. Autoři nedávno publikované prospektivní analýzy se je pokusili doplnit na základě skotské longitudiální studie.

 

Cílem výzkumníků bylo vykompenzovat limitace předchozích studií, které se zaměřovaly na obdobné téma, a to díky delšímu sledování cestujících za prací, jejich širšímu věkovému rozpětí i sadě sledovaných zdravotních ukazatelů. Z dosavadních metaanalýz bylo totiž zřejmé, že aktivní cestování za prací, zejména na kole, je spojeno s nižší morbiditou, především incidencí kardiovaskulárních onemocnění, a mortalitou.

S jak výrazným snížením zdravotních rizik se pojí, však jednoznačně vyčísleno nebylo. Stejně tak nebylo zcela objasněno, jak se v tomto ohledu liší oproti neaktivnímu cestování za prací/studiem u lidí, kteří do práce či za studiem docházejí (chodci) a těch, kteří do něj dojíždějí na kole (cyklisté).

Dlouhodobé sledování

Získat robustní zdravotní evidenci pomohla vědcům longitudiální studie, v jejímž rámci bylo možné sledovat reprezentativní vzorek skotské populace založený na třech sčítáních obyvatel. Do studie byli zahrnuti Skotové ve věku 16–74 let, kteří cestují za prací či studiem v rámci Velké Británie do vzdálenosti 40,5 kilometru. Celkem 82 297 jedinců bylo sledováno v období let 2001–2018 prostřednictvím osobních identifikátorů v záznamech o hospitalizacích, úmrtích i předepsané medikaci. Data byla anonymizována.

Ve studii byly porovnávány údaje o aktivních cestovatelích za prací oproti neaktivním, přičemž v potaz u nich byla brána preexistující onemocnění a demografické i socioekonomické charakteristiky. Zdravotní benefity byly vyhodnoceny zvlášť u chodců a zvlášť u cyklistů.

Snížení zdravotních rizik

Studie analyzovala data s ohledem na několik základních ukazatelů: mortalitu a hospitalizaci ze všech příčin, mortalitu, hospitalizaci a preskripci medikace z kardiovaskulárních příčin, mortalitu a hospitalizaci z onkologických příčin, preskripci medikace na psychiatrické obtíže, dopravní nehody a související hospitalizace.

V porovnání s neaktivně cestujícími patřili mezi chodce spíše ženy a obyvatelé měst. Docházení do práce či školy bylo spojeno s nižším rizikem hospitalizace z jakékoliv příčiny o 9 % a s nižším rizikem hospitalizace kvůli kardiovaskulárnímu onemocnění včetně preskripce takto zaměřené medikace o 10 %. Riziko preskripce psychiatrické medikace bylo nižší o 7 %.

Dojíždění na kole je prostě super

Na kole do práce či za studiem dojížděli oproti neaktivně cestujícím spíše muži a obyvatelé měst, kteří byli méně pravděpodobně vlastníky nemovitostí, v nichž přebývali. Dojíždění na kole bylo spojeno s nižší celkovou mortalitou o 47 %, s nižším rizikem hospitalizace z jakékoliv příčiny o 10 % a o 24 % nižším rizikem hospitalizace pro kardiovaskulární onemocnění. 

Riziko preskripce medikace na kardiovaskulární onemocnění bylo nižší o 30 %. O 51 % bylo snížené riziko onkologické mortality a o 24 % riziko hospitalizace z onkologické příčiny. O 20 % bylo nižší riziko preskripce psychiatrické medikace.

Naopak 2× pravděpodobněji byli cyklisté hospitalizováni z důvodu dopravní kolize. Dopravní nehody však u nich byly vzácné a jejich riziko bylo stále nižší než zdravotní benefity související s jejich pohybovou aktivitou. To podle autorů analýzy ukazuje na potřebu bezpečnější cyklistiky ve městech a příměstských oblastech.

Výsledky mluví jasnou řečí

Autoři studie přiznali několik slabin předkládané analýzy. Například nemapovala zdravotní rizika Skotů, kteří k cestě do práce kombinují více způsobů aktivního i neaktivního cestování. Cyklisté také obecně vykazují více pohybu než běžná populace a od tohoto vlivu nelze data zcela očistit. Není možné sledovat a v analýze tedy ani zohlednit drobná dopravní zranění, která nevyžadují hospitalizaci.

Výsledky však mluví jasně. Aktivní cestování za prací a studiem není jen udržitelnější cesta (redukce emise CO2) než jeho neaktivní alternativy ani „jen“ způsob, jak navýšit každodenní fyzickou aktivitu, ale jde o nejpříznivější variantu s doložitelnými zdravotními benefity. Dojíždění na kole je spojeno se skutečně významným snížením zdravotních rizik. Není tedy divu, že počet cyklistů ve městech setrvale roste. Tento druh aktivního cestovaní je třeba rozhodně podporovat i nadále – a nyní tak lze činit i za pomoci tvrdých dat. 

(pok)

Zdroj: Friel C., Walsh D., Whyte B. et al. Health benefits of pedestrian and cyclist commuting: evidence from the Scottish Longitudinal Study. BMJ Public Health 2024; 2: e001295, doi: 10.1136/bmjph-2024-001295.

]]>
https://physioplus.sk/2024/11/11/aktivne-dochadzanie/feed/ 0 27589
Powered by atecplugins.com